Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální stavy toků

21.11.2017 00:50

Aktuální výška:

50 cm

21.11.2017 00:50

Aktuální výška:

64 cm

21.11.2017 01:20

Aktuální výška:

49 cm

21.11.2017 00:00

Aktuální výška:

11 cm

21.11.2017 01:20

Aktuální výška:

73 cm

20.11.2017 19:40

Aktuální výška:

55 cm

21.11.2017 00:50

Aktuální výška:

17 cm

21.11.2017 00:50

Aktuální výška:

61 cm

21.11.2017 01:20

Aktuální výška:

9.92 cm

Aktuální stavy hladiny v okolí
LG Katovicenormální
LG Neměticenormální
LG Strakonicenormální
LG Dubská Lhotanormální
LG Bavorovnormální
LG Protivínnormální
LG Heřmaňnormální
LG Píseknormální
LG Topělecnormální

Mobilní verze

mobilní verze webu

Navigace

Obsah

Historie obce Nebřehovice

V roce 1253 je zde doložen Petr z Nebřehovic, služebník Bavora ze Strakonic. Pozdější zprávy jsou až z konce 14. století, kdy se připomíná Zdeněk z Nebřehovic a současně jeho příbuzný Mikuláš Žáček s ženou Dorotou (1397). Později na zdejší tvrzi žili, či měli tu podíly: Jetřich (1408), Střízek (1410), Jan (1418) a Mikuláš (1420), kteří jsou všichni nazýváni Nebřehovickými z Nebřehovic. Z nich Jetřich z Nebřehovic měl sváry s Českými Budějovicemi, byl prohlášen za psance a musel se králi pokořit. Rod Nebřehovských zde seděl až do počátku 16. století, kdy poslední z tohoto rodu Jan prodal po roce 1517 Nebřehovice s tvrzí a dvorem poplužným a s dalším jměním Janovi z Rožmberka za 1250 kop gr. českých. Po smrti Jana Rožmberka (zemřel 1532) převzal vladařství Rožmberského rodu jeho bratr Jošt, který v následujícím roce prodal tvrz v Nebřehovicích s po­ plužným dvorem a s poli Vaňkovi, lovčímu z Újezda, za 415 kop míš. Ve vlastnictví rodu Rožmberků byly Nebřehovice až do roku 1593, kdy byly prodány k Sedleckému zboží. Později byla na místě bývalé tvrze zřízena obecní kovárna.

Jako místo tvrze a pozdější obecní kovárny je pamětníky označován prostor jižně od návsi mezi objekty čp. 18, 27 a 28. Zdejší středověká vodní tvrz, nástupce staršího feudálního sídla ze 13. století, zanikla funkčně počátkem 16. století - po odprodeji objektů Rožmberkům a fyzicky postupně v 17. a 18. století. Podle místní tradice představoval údajně areál bývalé tvrze s hospodářskými budovami a pivovarem rozlehlý hrazený celek dlouhý severojižním směrem kolem 70 m a široký kolem 35 m, zasahující až do návesního rybníka. Severovýchodním směrem od dnešní usedlosti čp. 28 (tj. východně od rybníka na návsi pod dnešní silnicí) stávala prý nárožní bašta.

 



Sedláček 1897 XI, 235-236; Sedláček 1908,633; Braun 1968,52.

Tato stárnka je převzata z knihy Tvrze a hrady na Strakonicku, autoři František Kašička a Bořivoj Nechvátal, Muzeum středního Pootaví Strakonice, 1986